Matematika vs. zbytek světa

Rádi bychom poukázali na to, že matematiku se učíme a procvičujeme ji jinak než ostatní předměty. V matematice cokoli procvičíme, vyřešíme, pochopíme, to zpravidla můžeme uplatnit i při řešení jiných úloh. Pro mnohé oblasti češtiny (angličtiny, všeobecného přehledu apod.) to neplatí.

Pochopíme-li princip závorek nebo proměnných, dokážeme jej časem aplikovat na úlohu úplně neznámou. Ale pokud pochopíme význam jednoho přísloví, nepomůže nám to u jiných přísloví. Známe-li v angličtině několik nepravidelných sloves, neřekne nám to nic o těch dalších.

Tento rozdíl je potřeba mít při přípravě na zkoušky stále na paměti. V matematice se řešením dalších a dalších přijímačkových testů či jiných úloh posouváte stále dále, učíte se nové postupy a upevňujete ty staré. V češtině pokud něco neumíte, nenaučíte se to (nebo alespoň ne příliš efektivně) novými testy. Ty vám pomohou hlavně v identifikaci oblastí, na kterých je potřeba zapracovat.

Jak jinak než pomocí testů se tedy zlepšit v češtině, v intuitivním porozumění pravopisu, gramatice i samotnému významu textu? Ideálně čtením. Literatura nemusí být hluboká, ale základní úroveň jazyka, pravopisu i překladu by měla mít. Harry Potter a podobné fantasy série jsou v pořádku, Duhová kouzla nebo Horseland nikoli. Určitě máte možnost navštívit městskou nebo školní knihovnu, kde vám knihovnice ráda doporučí něco vhodného pro vás.

A co pokud čtení opravdu není vaším koníčkem? Na pravopis se dají naučit a nadřít pravidla, slovní zásoba a porozumění se dá získat i posloucháním (audioknihy, společné předčítání), debatami, hrátkami se slovy, kdy místo obligátního slovního fotbalu můžete doma vymýšlet synonyma nebo hádat, které přísloví či rčení se hodí k dané situaci. Starší testy některých škol (např. PORG) obsahují kreativní úkoly na sloh, synonyma i rčení, viz Další vhodné zdroje.